Ten pocit, kdy si sbalíte všechny věci a stojíte tam. Tam v tom pokoji, kde se toho tolik odehrálo. Máte chuť brečet, ale nebrečíte. Bojíte se, ale nekřičíte. Jen stojíte a hlavou vám prolétávají vzpomínky… S myšlenkami na to, kolik se toho v tom pokoji odehrálo, zůstala jsem němá stát a nevěděla, jestli se mám … Pokračování textu 14/3 Oficiálně dospělá?!