Je středa odpoledne… …a já myslím na lásku…na pocit bezpečí…na to, co jsem chtěla a co mám. Na pracovní možnosti, které případně vzít… Na rozpory… Na sny a na jejich rezignování… Na štěstí… Na život… Umím být vůbec šťastná? Umím vůbec milovat? Někdy samu sebe přistihnu, že nevím, co to je… A že je moje srdce…
Moje první hory. První prodloužený víkend z obou stran. První poznání se s rodiči. Můj odhodlaný pokus o lyžování byla katastrofa. Ale i přes tu hrůzu jsem dopadla velmi dobře. Jen s naraženinami a modřinami bez jakékoliv zlomeniny, i když jsem se toho v první chvíli po nárazu bála. Narazila jsem, do čeho jsem mohla….