Znám všechny ezo poučky o tom, jak má všechno být, jak je všechno správně a přesně tak, jak má být. A určitě to tak opravdu je. Ale jak to vidět i ve chvílích, kdy máte pocit, že vám někdo oči přivázal černým neprůhledným šátkem? Říká se tomu důvěra. Říká se tomu lidskost. Říká se tomu upřímnost….
Procházela jsem se po nábřeží, když jsem uviděla výdejní okýnko, u kterýho v nabídce stálo: Co sebou… A někdo k tomu celkem trefně dopsal: Co se sebou… Když jdu mojí trasou, vždycky vyhlížím divadlo. To divadlo, za kterým jsem odešla, tu lásku, ve které jsem spatřovala smysl mého tehdejšího života. Poznala jsem ho jen krátce. A…
Nepřijdu si jako jejich kamarád, souputník, ale jen jako vrchní ¨“testovač“. A vlastně už ani jako ten. Spíš jako stroj…bez špetky kreativní činnosti… Jenže jednoho dne ten pohár přetekl… Sesypalo se mi to jako domeček z karet…k tomu bezmoc, zoufalství a pocit zmaru, že všechno, co momentálně dělám, je zbytečný, nebaví mě, nezvládám to, jsem…