Tři měsíce… Tři měsíce. Nutno říct, že původně jsem měla rozepsáno „dva měsíce“. A ejhle, nechala jsem to dojít tak daleko, že jsem už tři měsíce nepřispěla ani čárku. Chápete to? Já ne. Tři měsíce jsou dlouhá doba. Je to čtvrt jednoho roku. Tak dlouhá pauza a mně to vůbec nepřišlo. Asi to bude tím,…
Jedna z první myšlenek, když jsem v Paříži byla první den, byla… Čím větší město, tím víc pokušení. Na každém kroku jsem viděla nádherné dívky. Dívky, co se nestydí být samy sebou. Stačil mi jeden pohled směrem k nim a viděla jsem, jak jsou jiné. Otevřenější. Nebojící se riskovat. Žít naplněný život. Ještě tehdy jsem…
Écrire (psát) Proč francouzština? Protože ji miluju! Proto. Nic víc, nic míň. Ale od mé poslední hodiny na základní škole v 9. třídě už uplynul nějaký ten čas a samozřejmě si z toho období pranic nepamatuju. O letošních letních prázdninách jsem věděla, že pokud nepojedu někam na dovolenou sama, pak že nepojedu vůbec. A tak…