Jsi maková! Tvarohová! Povidlová! A já radši kokosovou! Zadívám se do očí a řeknu si: děkuji. Když mě někdo urazí, je to o něm. Netoužím po tom, aby mě NĚKDO přijímal. Aby mě KAŽDÝ přijímal. Právě s jednou kamarádkou jsme si nedávno říkaly, jak jsme šťastné, že právě spolu můžeme být samy sebou. A to je ono! Být…
Moje delší odmlka v psaní se zamýšleným odpočinkem. A ten se také dostavil. V podobě konce pohovorů na jednu pozici, která skončila mým přijetím na sice jinou pracovní pozici, ale v téže organizaci! Hurááá! Nebo v podobě více čtení a tedy i vzděláváním se. Poslední přečtenou knihou jsou (nevím, zdali se tím tak pozdě vůbec…
Rýmečka, nevyléčitelná nemoc, smrt na jazyku. Bolesti v krku už víceméně ustaly, horečky už se dostavují jen málo, mám chuť k jídlu, horší je to s pitím. Zalehlé uši mi alespoň na chvíli umožní neslyšet a možná být víc v klidu… Ano, i mě postihla chvíle, kdy jsem z denního koloběhu musela na chvíli vybočit a zůstat ležet v posteli….