Vypadám hrozně. Co tady ta tečka? Ach jo! Vlas! Tady! Přímo pod pusou. Snažím se ho zachytit rukou a v myšlenkách se biju do hlavy, proč se ráno víc neprohlížím. A to neupravené obočí, rozmazané oči jen co vyjdu zpoza dveří… K tomu nepočítám ty nervy, které moje tělo absolvovalo večer předtím. Ne, ne ne, řekla…
