Před nedávnem jsem se dívala na naše společné fotky. Netušila jsem, že o měsíc později už budou minulostí. Při pohledu na jednu z nich, kde jsme se snažili zachytit tango, jakožto náš svatební tanec – podle tvých vlastních slov – mám slzu na kraji. Ale nejde to. Oči jsou vyplakané, vzdaly se jakýkoliv emocí. Malinko…
Jakmile se ke mně dostala informace o tom, že by existovala možnost, jak mně, zapálenému amatérovi, vydat knihu, do té představy jsem se zamilovala. Až jsem se na ní stala spíše závislou… Co by… …ale kdo… Četl by to někdo? Zajímalo by to někoho? Opravdu? Koupil by si to někdo? Vždyť kdo by chtěl číst…
Vrátím se. V myšlenkách… …jsem tam. Tma. Ticho. Záře. Cesta. Myslím na ni den co den. Kam patřím? Tak moc odjet a tak moc zůstat. Tolik otazníků v hlavě. Svět. Domov? Pryč. Pryč ode všeho. Ode všech. Být sama se sebou. Jen já. Sundat pouta. Létat. Vrátím se. Neodcházím na dobro. Jen občas se…