Skip to Content

Tag Archives: život

16/8 Každý den je důvod k oslavě aneb všechno nejlepší!

„Všecko neeej! Hodně štěstí zdraví a abych nezapomněl, tak taky to…zdraví…spokojenost… Však to znáš!“   Díky, díky, díky! Tzv. můj den pomalu končí a já sedím a přemýšlím, jak jsem […]

9/8 Ty seš taková hloupoučká

Pochyby. Stíny. Hlasy v hlavě. Neustálý tlak myšlenek, které se snažíte třídit, tiše pozorovat, ale nesoudit. Znáte to? Když se snažíte být na lidi milí… Hodní. Ne přehnaně. Víte, že lidé […]

7/6 Jak je důležité míti…se rád

Veškerá naše přesvědčení vyplývají z toho, co si o sobě myslíme my sami. Je to jednoduché a je to tak. Pokud se nebudeme mít rádi, nebudeme mít rádi lidi okolo […]

31/5 Pocity z místa, lidí a doby

Stojím v dlouhé frontě. Přemýšlím, co asi uvidím. Otevírá se první sál, druhý… Spousta lidí mi před obličejem bliká mobilem, aby si mohli zachytit ten okamžik. A já začala přemýšlet […]

12/4 O mřížích mezi námi

Když jsem nedávno odcházela z toho místa, měla jsem pocit, že se moje srdce nadobro uzavírá, že je obklopeno ze všech stran mřížemi, přes které se už nikdo nikdy nedostane. Že […]

1/3 Po(pl)eta

Žijící v představách tři knihy na stole v osudech zasněná každý den budí se   Toužící po lásce srdci mráz hlavu dát oprátce duši hráz   Táňa, Manon, Stázi zašlé […]

9/2 V zajetí předsudků aneb „Já vím, co je pro tebe dobré“

Když můžu (rozuměj, mám-li sama dost síly), podám pomocnou ruku. Snad protože vím, jaké to občas je. Někdy mám stejně jako všichni pocity, že se na mě valí svět. Že […]

12/1 Právě v zimě

Zima. Světla lamp se jasně odrážejí na vodě. Nikdy tak moc jako právě v zimě. Světélky osvícený Karlův most. Nikdy tak moc jako právě v zimě…   Tma. Jen ta nepatrná […]

15/12 Až budeš mít děti, tak to pochopíš

„Až budeš mít děti, tak to pochopíš.“ Tu větu jsem slyšela na můj vkus nějak moc často. Dvakrát za posledních čtrnáct dní stačilo. Nejdřív jsem se začala vztekat, ale pak […]

24/11 Šípková Růženka

Mes fleurs. Květiny mám ráda. Ostatně, která žena nemá ráda květiny… Jsou voňavé, vznosné, tyčí se do výšky, rostou…a pak zvadnou. Jsou pro mě trvalou připomínkou užívání si každého okamžiku, […]

SIDE MENU