Člověk musí snít víc než na co má.
Zrovna jsem dodívala dokument o Miloši Formanovi. Neskutečně toho člověka obdivuji.
Další týden za námi… Budu se opakovat, ale mám fakt pocit, že to letí…
Ale! Děje se. Jediná slova.
Děje se.
Nic víc.
Mám víc, než jsem čekala. Ale snad tolik, kolik si zasloužím za vynaloženou aktivitu.
Včera natáčení reklamy. Pocity z ní? Skvělé. Než zapojím hlavu a začnu se analyzovat.
Věřit či ne?
Pídit se po detailech?
Chtít vědět pravdu za každou cenu?
Takže už se neptám a neanalyzuju. Jen si užívám přítomnost a jsem.
Prosté bytí a vděčnost za všechny lidi kolem.
Pro mě je největší úspěch to, že dokážu reagovat. Že je možnost to ze mě dostat. Že jsem třeba nervózní, ale dokážu to ovládnout.
Ale že všechno chce čas a trpělivost. Že zkušenosti dělají učitele.
Smiřme se s tím, že v určitý moment v určité situaci víc udělat nemůžeme.