Podruhý v životě jsem se probudila (s) pláčem a zalykáním se. Nemohla jsem se nadechnout. Protože už jsem to zažila, ten pocit jsem znala, a tak jsem myslela, že další sen ho zahojí… Zahojil. Jedna noční můra vystřídala druhou… Bez čaje na spaní neusnu…když, tak za hodně dlouho. Ale aspoň po něm nemám zlý sny….
Jsem staroch. Teda, na určitý věci…třeba přeplavat nahá Vltavu, tančit na stole, zpívat podnapilá před policejní stanicí, po představení vejít na jeviště a klanět se s herci/tanečníky atd. Dobře dobře, fajn! Přiznávám, že to je spíš moje osobní stydlivost, než že by šlo vyloženě o věk… Ale zase mám pořád ještě čas na to nasávat…
Uzavřená. Ale ne uvězněná! Motivace. Chuť. Zaujetí. To všechno teď musím najít. A protože se rýmuju, trochu si zaveršuju… O horku až zvadnou třásně pak složím básně o tom, že neucítím nic protože venku je zas strašnej hic vedro, teplo, vélka hicna možná pomůže písnička dobrá nálada mě polije když vodou mě…