Vstávám… …dělám si čaj… …s vědomím, že vše je tak, jak má. Moje snídaně je opečený toastový chleba s máslem a s marmeládou. Po ranní hygieně si sednu za psací stroj. Na stole leží kniha. Čtu ji. Snažím se do ní vcítit. Vžít. Po nějaké době ji zavírám a vkládám papír do stroje. Ještě než…
Ona je zas přemýšlivá a cosi.“ Spražilo mě. Slyšet doma tu větu „Ty nad vším moc přemýšlíš!!!„, na tu už jsem si asi zvykla. Tu jsem slýchala celý život. Ale že ji uslyším i v práci, to jsem nečekala. Padla jsem zpátky do křesla jako opařená a kladla jsem si otázku, proč jsem přemýšlivá? Proč mě…
Hodiny tikají a já si uvědomuji, že právě teď mám minutu, dvě, pět… Někdy dokonce celou půlhodinu! A tak mě napadá, že to je čas, který můžu využívat ke své seberealizaci. A tak jsem začala hledat v mých vystěhovaných IKEA taškách, až jsem konečně našla. Malou, nenápadnou knížku s názvem „Svět bez stížností“. Koupila…