Sedím a mlčky pozoruji. Zatím nic. Moje napětí vzrůstá a mé tělo se začíná svíjet v těžko viditelných křečích. Za chviličku uslyším první zvuk…další…další…a další… Funguje?! Funguje! Radostí téměř zapěji a jsem štěstím bez sebe. Zvuk pračky se v ustálených intervalech opakuje a to mě zahlcuje nevýslovnou radostí. Je tak úžasná! Je krásná, čistá, zachovalá,…
Nejsem umělec. Nejsem malíř. Neumím ani malovat ani kreslit, říkávala jsem… …přitom…já maluji. Maluji obraz. Svůj vlastní. Svůj originál. Maluji svůj život. S potěchou, úctou, s nadějí. Můj svět, kde jsem já a mí nejbližší. Nejdražší. Za okolním světem zavírám dveře od mého ateliéru a maluji. Sním, co můžu. Co mi…
Snivá, snivá, až příliš zasněná v tom, co vidíš na dně své duše. Prožíváš, ale až příliš. Jsi panenkou, co se měla narodit, ale neměla cítit. Panenky necítí… Pojedu sama! Svítilo na mě slunce, když mě zasáhl ten oslnivý záblesk ze tmy. Jeď! K moři! Ano, budeš tam „sama“. Bude ti smutno. Ale budeš sama se…