Beskýýde, Béééskýýýdééé, kdo po tobě ide?

Ano, správně. O víkendu jsem byla na výletě v Beskydech.

Poprvé v životě a doufám, že ne naposled! Byla to čistá nádhera!

A navíc jsem tam zjistila, že pokud nějaký Bůh skutečně je, tak mě miluje.

V pátek jsme přijely s kamarádkou do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsem chodila jen v tričku, jak mi bylo teplo. Chtěla jsem se tam podívat a tak mi bylo konečně dopřáno. Bahno při cestě na Jurkovičovu vyhlídku nám nezkazilo úsměv na tváři. Následovala cesta do Horní Bečvy na chatu.

Šla jsem spát a vzbudila jsem se do nádhernýho zasněženýho rána. Bylo to jako znamení, jako osud. Rozhodně jsem to neočekávala a najednou taková prudká změna po ještě nočním dešti. To se nedá popsat slovy, to se musí vidět. Bylo to jako v pohádce. Myslím, že z toho budu čerpat ještě dlouho. Jen les všude kolem dokola, bílo, krb, oheň. A ta spousta sněhu! Měla jsem pocit, že mi to bylo sesláno, nebo že jsem si to přivolala jako štěstí. Naposledy v sezóně.

V sobotu jsme celkem ušly skoro 20 km. Sice o to náročnější terén ve sněhu, ale když je sníh, tak mě nic nezastaví.

Pustevny. Všechno bylo krásně zasněžené. Tam jsme si v místní restauraci daly perfektní valašskou kyselačku a bryndzové strapačky. Vše výborné. A s perfektním moštem.

V neděli jsme bobovaly na plastovém pytli (na zadku mám pár památek)…

Myslím, že pokud jsem někdy něco chtěla, tak to bylo zažít něco podobného. Se vším, co se dá. S důvěrou, spoustou smíchu, vyprávění, povídání, jídla, vína, karet, natáčení videí, válení se ve sněhu a hlavně pochopení.

Jeden z nejemotivnějších zážitků byl zápis do chatové kroniky. Uchovávají se v ní vzpomínky s fotkami i bez, ale hlavně jde vidět, s jakou láskou a péčí chatu zbudovali a co pro ně znamená. Jak moc si jí váží a jak jí děkují za všechny hezké chvíle. Bylo moc krásné do toho nahlédnout a po mém zápisu se stát její mini součástí.

A hlavně, nejvíc ze všeho, to spojení. Že vám opravdu někdo rozumí, někdo, kdo nesoudí. Kdo je tak rozumný, laskavý, podporující, vlídný a láskyplný, že byste takového člověka chtěli vždycky vedle sebe. Pro lepší den. Pro lepší náladu. Pro lepší život.

Děkuji Ti! Tenhle zážitek si navždy uchovám.