Tak konečně to může ven! Jak ten novej rok krásně začal!

To jsem tak jednu nedávnou středu byla na natáčení a výsledek je k vidění níže.

Ano, chápu, že pro hodně lidí to může být dost kontroverzní, čímž Daniel Landa bezesporu je a vždycky byl. Ale já ho mám ráda a byla to pro mě neocenitelná zkušenost a tím tématem jeden ze splněných snů, který se nedá popsat. Tomuto tématu se věnuju víc jak deset let a být, byť na pár vteřin, jednou z popravených, je víc než pocta spojená s pietní vzpomínkou a zkušeností s osobním rozsahem.

Ve videoklipu, který vypovídá výhradně o lásce Josefa Gabčíka a Anny Malinové, jsem měla ztvárnit Marii Kovárníkovou, přítelkyni Jana Kubiše. Tematicky a vůbec vším to do sebe tak zapadlo, že jsem přesně věděla, o čem to je, kdo je moje postava, co prožívá atd. A moc jsem si to užívala. Všechno. Prostředí, lidi, tématiku. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem se při něčem takovém cítila tak jistě.

Na celé té zkušenosti mě mrzely jen dvě maličkosti:

• že jsem nemohla ukázat víc emocí. Ale to je jen o tom, že když už jsem tomu tématu byla tak blízko, chtěla jsem ukázat i víc. A to taky proto, že mám pocit, že veškeré mé zkušenosti ve filmu nebo v seriálu se týkaly jen toho, abych byla milá a usmívala se. Bez hlubších emocí. I když, i radost je přece emoce?!
• že jsem to v sobě nemohla dostatečně doprožít, protože jsem hned musela řešit covid (téměř dva roky moje nová a spíš nešťastná náplň práce).

A tak se stalo, že jsem plná dojmů usnula, a obletěl mě silnej pocit, že bych se snad nechtěla probudit. Abych v sobě mohla uchovat to, co jsem měla včera. Protože dneska mám pocit, že mi to realita odvála. Že jsem se vzbudila úplně do jinýho rána, do jinýho světa.

A tak moje kreativní mysl v onu středu povytáhla bradu, aby se podívala, jak to tam venku vypadá, a zase spadla hluboko dolů.

A víte co, doprožila jsem si to o víkendu. Já se nevzdám!

PS: Pamatujte si, že kdybych tady jednou nebyla, pak je to proto, že jsem se vrátila do mýho minulýho života někde jinde…a to jsem si sama vybrala.