KNÍŽKA BUDE!

Mám z toho obrovskou radost a moc děkuji všem, kteří mě podporovali, a něco mi i na knihu přispěli. Moc si toho vážím a moc to pro mě znamená!!

A hlavně to znamená, že v dubnu či v květnu příštího roku bude kniha fyzicky na světě. Co na světě! V knihkupectvích různě po republice! Luxor, Dobrovský ad. Moc se těším, až si jí budu moct prolistovat.

Takže, jeden splněný sen – odškrtnuto.

Kniha a zájem o ni mi zároveň ukázal, od jakých lidí se mi dostalo jakékoliv podpory (nemyslím výši finanční), a od kterých nic (i když jsem ji v duchu trošku čekala, protože mi kladli dříve na srdce, že jim na mně moc záleží, ale snad i právě proto se rozhodli mě nepodpořit – jsou to taková ta „dobrá srdce, co to se mnou myslí dobře“). Děkuji za tento vhled do situace.

Jinak se mám dobře. Mám se krásně. Mám se skvěle.

Právě jsem dočetla knížku „Mít čas žít“ od autorky Dominiky Paškové (která shodou okolností vydala svoji knihu stejně jako já přes nakladatelství Pointa). Ráda bych tu citovala právě pár myšlenek, které více než dobře odrážely moji současnou realitu…

,,Říká se, že změna musí bolet. Změna je totiž proces, kdy se zbavujeme starého a přijímáme nové. Staré nás ještě stále tíží a ovlivňuje, zatímco to nové ještě stále nemáme tak dobře zakořeněné, abychom se v něm cítili pohodlně. Musíme vydržet, soustředit se a tento proces změny vytrpět. A na trpění jsme právě krátcí. Do transformace se nám nechce. S ní většinou bojujeme. Nestojím nám za námahu. Raději se vzdáme příliš brzy.“

Proč zrovna tento odstavec, ptáte se? Protože je to přes rok, co jsem odešla z práce na plný úvazek. Od té doby jsem na volné noze bez stabilního výdělku, občas pár měsíců bez žádného. Ale je to něco, co jsem si vybrala. Pro co jsem se rozhodla a co jsem chtěla zkusit. Někdy mám tendence se kvůli tomu trápit a všechno vzdát, ale je to přesně tak, jak je psáno výše – musíme vydržet a proces změny vytrpět. A je jedno, zda se to týká nového vztahu, práce (staré či stávající) nebo jakékoliv jiné situace v životě.

Nebojme se změny a hlavně se nikdy nevzdávejme!

Stále chci věřit a věřím, že to všechno má smysl, a že se mi brzy ukáže. Zjistím, že to všechno muselo být, aby… Což už vidím i teď, ale pak to uvidím ještě líp…

A ještě si dovolím citovat další odstavec, čímž se s vámi zároveň pro dnešek rozloučím…

,,Bolest není nic příjemného, ale je součástí zrození. Velké věci se rodí z utrpení. A skvěle odvedená práce, nová dovednost nebo jiný cíl a sen jsou velké věci.“