Proč jsi tak jiná? Proč se nesměješ, když MY se smějem? Proč nepiješ? Proč se nebavíš? Proč tak čumíš? Ne, nikdy jsem ani jednu z těchto vět neslyšela (aspoň myslím). Ale kolikrát mám pocit, že kdyby to nebylo neslušné, tak bych minimálně jednu z nich musela slyšet denně. Když nevím, jak se pojmenovat, řeknu,…
Ticho. Ticho. Ticho. Řekněte to tisíckrát jinak. Možná pro vás bude tisíckrát jinak znít, tisíckrát jinak něco znamenat. Pod slovem ticho vidím v první řadě tmu. Avšak ne v negativním slova smyslu. Ticho je pro mě možnost rozmýšlet. Ticho je pro mě možnost porozumění. Učí nás. Mlčet znamená poslouchat. Poslouchat znamená nemluvit. Ve tmě, ve…
Část první… Konečně! První čárka ve scénáři! A za ní druhá…třetí…čtvrtá…pátá…a juhů, vzešlo z toho 10 stran. Pročítala jsem ho, znovu a znovu, ale došla jsem k tomu, že není v lidských silách se naučit tolik textu nazpaměť. Co budu dělat? Krátit, krátit a zase krátit? Není to škoda? Vždyť ten text je tak krásný sám o sobě!…