Bylo to nedávno. Byla jsem na cestě do divadla, když mi zazněla sms s textem: „Budu až po 45„. Což pro mě znamenalo dvacet minut času navíc. Zlobila jsem se? Ne. Je moje věc, že nemám data a nejsem tak neustále na příjmu, kam mi to prvně přišlo. V první chvíli jsem přemýšlela, čím čas vyplním,…
S blížícími se Vánoci jsem se rozpomněla, jak to není zas tak dávno, kdy jsem se rozplývala nad vánočními světélky, koukala se do nich a v naději se jich ptala, co mě čeká. Častokrát si přeji do nich znovu pohlédnout a spatřit štěstí. Čiré a čisté štěstí. Procházela jsem světélky a vše mi přišlo tak krásné. Dnes…
Láska, strach, oběť, odvaha, domov, přátelství. Možná se budete smát, možná vám už úvodní obrázek napověděl… Pán prstenů. Už pár let můj jeden z nejoblíbenějších filmů – nutno podotknout, že z těch amerických (či ze zahraniční koprodukce). Česká kategorie je pro mě kapitola sama pro sebe. Tedy zpět k tomuto filmu, resp. k trilogii. Proč jsem se…