V trošku černějších dnech, které přišly na řadu opět po oněch optimistických (zákonitě!), přišla nádherná zpráva. Zvedla jsem telefon a na druhém konci maminka: „Došel dopis, z Francie. Chceš to přečíst? Je to francouzsky, ale je tu i kus česky…“ „Jooo! Prosím!“ Původně jsem chtěla dopis citovat, ale omlouvám se, že tak nakonec neučiním. Říkala…
Až příliš unavená…příliš, příliš, příliš, příliš. Skoro pořád v kuse v práci. Když ne tam, kde pracuji na plný úvazek, pak tam, kde dělám recepci. Do toho si představuju čas, až zase začne škola. Budu to zvládat? Kolik hodin jsem naspala za poslední dny? Jak se chci soustředit na školu? Jak ji chci někdy dodělat? Možná by…
V první řadě se moc omlouvám za žádné přidávání nových příspěvků, kdož jste na ně čekali, ale bohužel mi webová stránka neumožnila přístup k přihlášení ze zahraničí… Což jsem zjistila až tam, jak jinak… Ale teď už jsem po téměř 29 hodinách cestování opět zpět a psaní rozhodně nevzdávám. Tak tedy…shrnutí. Nejdřív lehké zmatení z…