Něco tak silného jako modlitbu za mrtvé přímo v kostele jsem nikdy nezažila. Ten pocit se nedá napsat ani vyslovit. Ten se musí zažít. Pro mě, jakožto pro milovnici chrámů, kostelů, kostelíků, varhan, cítící respekt z kříže, který občas nosím i na krku, a všeho podobného, to byl zážitek, který jsem měla nutkání celou dobu doprovázet pláčem….
Můj čas, stejně jako nás všech, je poměrně krátký. Také proto dost zvažuju, co v něm budu dělat, jaký krok bude ten následující, do čeho se pustím, co nechám být, co mě zajímá… Proto bych se dnes ráda zmínila o knížce zcela nového autora Josefa J Novotného, pro kterého je to prvotina. Kniha HC Faraoni Frýštejn…
Dnes to asi bude hodně různorodé povídání… Přála jsem si být princeznou Nad svou starou, rozviklanou postelí v mém ještě starším dětském pokojíku visí obrázek Sissi. Zajímavostí přitom je, že z těch nejznámějších (a zároveň mých nejoblíbenějších) sotva jeden princeznovský reálný sen dopadl dobře. Grace Kelly, Diana, Sissi… Co je obdivuhodné, tak to, že je lidé znají…