Trpělivost. Učím se jí. Pořád. Nekonečně. Dlouho. Budu. …utíkej pryč, utíkej… …když ti něco nejde, utíkej… Motto dřívějška. Dnes vím, že život je o trpělivosti. O tom skládat k sobě. Život. Jako skládačka. Puzzle, které spojuje všechny kousíčky postupně. Přikládáme a může dlouho trvat, než bude puzzle celé. Chtěla jsem mít všechno vždycky…
Myslím, že každý z nás má v sobě spoustu podobných pocitů. Kus touhy, lásky, radosti, štěstí, ale i samoty a svým způsobem i opuštění a osamění. Každý chceme dávat a přijímat lásku. Chceme se cítit milováni a přijímáni. Chceme dobíjet svět energií. Ať už to děláme prostřednictvím hlasu či jakékoliv jiné práce. Každý to dělá…
Ona je zas přemýšlivá a cosi.“ Spražilo mě. Slyšet doma tu větu „Ty nad vším moc přemýšlíš!!!„, na tu už jsem si asi zvykla. Tu jsem slýchala celý život. Ale že ji uslyším i v práci, to jsem nečekala. Padla jsem zpátky do křesla jako opařená a kladla jsem si otázku, proč jsem přemýšlivá? Proč mě…