Vstávám… …dělám si čaj… …s vědomím, že vše je tak, jak má. Moje snídaně je opečený toastový chleba s máslem a s marmeládou. Po ranní hygieně si sednu za psací stroj. Na stole leží kniha. Čtu ji. Snažím se do ní vcítit. Vžít. Po nějaké době ji zavírám a vkládám papír do stroje. Ještě než…
Rok 2018 byl rokem velkých změn. Od začátku ledna byl tak pestrý, že jsem se nestačila ani ohlédnout a najednou byl konec… A je tu rok další. Po všech peripetiích nyní sedím tam, kde jsem chtěla být. Mám vysněnou práci. Bydlím někde, kde bych si to dřív neuměla představit, a jsem tam šťastná. Hlasy…
Sedím a mlčky pozoruji. Zatím nic. Moje napětí vzrůstá a mé tělo se začíná svíjet v těžko viditelných křečích. Za chviličku uslyším první zvuk…další…další…a další… Funguje?! Funguje! Radostí téměř zapěji a jsem štěstím bez sebe. Zvuk pračky se v ustálených intervalech opakuje a to mě zahlcuje nevýslovnou radostí. Je tak úžasná! Je krásná, čistá, zachovalá,…