Před nedávnem jsem se dívala na naše společné fotky. Netušila jsem, že o měsíc později už budou minulostí. Při pohledu na jednu z nich, kde jsme se snažili zachytit tango, jakožto náš svatební tanec – podle tvých vlastních slov – mám slzu na kraji. Ale nejde to. Oči jsou vyplakané, vzdaly se jakýkoliv emocí. Malinko…
Technologie nám měla umožnit přiblížit se k sobě. Být více pospolu, být spolu i na místech, kde ten druhý být nemůže, poznat nové lidi. Jenže co když i přímo naproti sobě mluvíte spíš přes sítě? Co když i v jednom městě, v jedné čtvrti? Myslela jsem si, že mám kamaráda. Psali jsme si a vídali jsme se pravidelně…
Baví mě sledovat lidi v šalině, co něco čtou. Zírám na ně a přiznávám, že to asi ne vždycky musí vypadat dobře a především slušně. Ale jsem zastáncem názoru, že už jen podle titulu jsme schopni poznat, co ti konkrétní lidé mají rádi a po čem případně touží. Kupříkladu jedna slečna měla v ruce knížku o…