Jsem staroch. Teda, na určitý věci…třeba přeplavat nahá Vltavu, tančit na stole, zpívat podnapilá před policejní stanicí, po představení vejít na jeviště a klanět se s herci/tanečníky atd. Dobře dobře, fajn! Přiznávám, že to je spíš moje osobní stydlivost, než že by šlo vyloženě o věk… Ale zase mám pořád ještě čas na to nasávat…
Uzavřená. Ale ne uvězněná! Motivace. Chuť. Zaujetí. To všechno teď musím najít. A protože se rýmuju, trochu si zaveršuju… O horku až zvadnou třásně pak složím básně o tom, že neucítím nic protože venku je zas strašnej hic vedro, teplo, vélka hicna možná pomůže písnička dobrá nálada mě polije když vodou mě…
Nechce se mi. Nechce se mi nic psát. Ani vymýšlet. Prostě se mi nechce. Taky někdy máte takový dny? Všechno je krásný…zalitý sluncem…viděla jsem moře, koupala jsem se v něm, čistila si hlavu a myslela na to, jaký mám štěstí, že já můžu. Ale přesto, nejistota je čím dál větší a čím dál blíž….