V trošku černějších dnech, které přišly na řadu opět po oněch optimistických (zákonitě!), přišla nádherná zpráva. Zvedla jsem telefon a na druhém konci maminka: „Došel dopis, z Francie. Chceš to přečíst? Je to francouzsky, ale je tu i kus česky…“ „Jooo! Prosím!“ Původně jsem chtěla dopis citovat, ale omlouvám se, že tak nakonec neučiním. Říkala…
V první řadě se moc omlouvám za žádné přidávání nových příspěvků, kdož jste na ně čekali, ale bohužel mi webová stránka neumožnila přístup k přihlášení ze zahraničí… Což jsem zjistila až tam, jak jinak… Ale teď už jsem po téměř 29 hodinách cestování opět zpět a psaní rozhodně nevzdávám. Tak tedy…shrnutí. Nejdřív lehké zmatení z…
Špatné je to. Špatné. Ale bude líp! Špatné je to s mým časem. Špatné je to s mým osobním životem. A ze všeho nejhorší je to zatím s mou pamětí. Vlastně si myslím, že za to ani tak docela nemůže, spíš já jí toho dávám k zapamatování moc a pak se divím, že něco zkrátka občas vynechá. To ona…