Jsi maková! Tvarohová! Povidlová! A já radši kokosovou! Zadívám se do očí a řeknu si: děkuji. Když mě někdo urazí, je to o něm. Netoužím po tom, aby mě NĚKDO přijímal. Aby mě KAŽDÝ přijímal. Právě s jednou kamarádkou jsme si nedávno říkaly, jak jsme šťastné, že právě spolu můžeme být samy sebou. A to je ono! Být…
Pochyby. Stíny. Hlasy v hlavě. Neustálý tlak myšlenek, které se snažíte třídit, tiše pozorovat, ale nesoudit. Znáte to? Když se snažíte být na lidi milí… Hodní. Ne přehnaně. Víte, že lidé umí být zlí. V první řadě na ně však jdete vždycky po dobrém. A oni vám pak řeknou: „Dej si pozor, ty seš taková hloupoučká.“ Pere…
Skam. Když jsem to slovo četla poprvé, asi desetkrát jsem ho potom zapomněla. Slovo, které mi nic neříkalo. Slovo, o kterém dodnes nevím, co znamená. Ale pro mě osobně znamená norský seriál, který se mě po dlouhé dotkl u srdce. Pravdivost. Láska. Navazování vztahů. Rozchody. Realita. Společnost. Pět dívek. Příběhy, které se prolínají, vztahy, které…