Já vím, říkám to pokaždý, ale nemůžu si pomoct. Opravdu to tak letí!

FAMU film dotočen a bylo to všechno tak rychlý! Tři dny práce na cca 10 hodin a už je po tom.

Ale jsem za to tak šťastná! Těším se na výsledek, i když…lhala bych, kdybych neřekla, že se i trochu bojím…ani ne toho, jak to bude vypadat, ale toho, že si budu říkat, že jsem mohla být mnohem lepší, hlavně v mluvě. Mám strach, že se zase uslyším a odběhnu z kina jako tenkrát před čtyřmi lety… Slyšela jsem svoje dvě věty, skončil film, začala přestávka a rychle jsem vyběhla ven. Tam jsem začala brečet nad tím, jak marná jsem byla.

Doufám, že teď už mě to nečeká… Vím, že jsem se v ten moment snažila, jak jsem nejlíp uměla.

A hlavně jsem ráda za ten proces. Poprvý v životě jsem měla větší mluvenou roli. Konečně nikdo neřešil, jakej mám hlas, jak mluvím, jak vypadám, a měla jsem pocit jistoty. Takže jupííí, obrovská zkušenost!

Asi je to ale taky hodně o cviku a zkušenostech. Nebo jestli tohle je ten talent? Že člověk zvládne koordinaci pohybu, mluvy i mimiky hned napoprvé?

Je zvláštní, jak mi ta kamera vůbec nevadí. Jak jsem zjistila, že je mi před ní dobře. Nevadilo mi, že se na mě lidi dívají, ani mi nevadilo, že je tam kamera. Nevnímala jsem to. Je fakt, že ta studentská natáčení jsou vždycky lepší, protože je tam uvolněnější atmosféra, kdežto u profesionálů jsem měla mnohem větší trému, že jim něco zkazím, že to bude stát peníze… Ale každej mi vždycky opakoval, že ta nervozita nebyla vidět, tak je to asi fajn.

Snad je to opravdu tak, že čím víc člověk sbírá zkušeností, tím je lepší?!

 

PS: Odpoledne jsem šla nakoupit. Stavila jsem se na velikonočních stáncích a u jednoho stánku měli krásný velikonoční vajíčka a různý ozdoby. V momentě, kdy jsem si po půl hodině vybrala, jsem si pohledem na peněženku uvědomila, že možná nemám dost hotovosti, tak jsem se pána zeptala, jestli se dá platit kartou, a po odpovědi ne jsem pronesla, že kdyžtak půjdu vybrat. Nakonec mi nabídl, že si to u něj kdyžtak odpracuju, ať klidně zítra přijdu a ještě mi s sebou jen tak zabalil malou, ale krásnou mrskačku. Těšte se, hoši!