Rok 2018 byl rokem velkých změn. Od začátku ledna byl tak pestrý, že jsem se nestačila ani ohlédnout a najednou byl konec…

A je tu rok další.

Po všech peripetiích nyní sedím tam, kde jsem chtěla být. Mám vysněnou práci. Bydlím někde, kde bych si to dřív neuměla představit, a jsem tam šťastná.

Hlasy utichly.

Sebevědomí a víra ve sny se derou na povrch.

Do toho se mám neustále na co těšit. Nevěděla jsem, jak krásný svět může být. Jak moc můžu… Jak moc můžu chtít a ono mi to všechno dá…

Když jsem přišla téměř o všechny iluze, sny, partnera, atd., těžko bych si myslela, že do nového roku budu vstupovat šťastnější než kdykoliv předtím…

...neochvějně tě držím v náručí…

…šeptám ti…

…sladká slůvka, která nikdy nesmím vyslovit…

…bojím se, že když je vyslovím, pak se roztříští jako mléčné sklo…

…ale já ti teď věřím jako nikdy nikomu…