Category Archives: Nezaradené

Jsi maková! Tvarohová! Povidlová! A já radši kokosovou! Zadívám se do očí a řeknu si: děkuji. Když mě někdo urazí, je to o něm. Netoužím po tom, aby mě NĚKDO přijímal. […]

„Všecko neeej! Hodně štěstí zdraví a abych nezapomněl, tak taky to…zdraví…spokojenost… Však to znáš!“   Díky, díky, díky! Tzv. můj den pomalu končí a já sedím a přemýšlím, jak jsem […]

Pochyby. Stíny. Hlasy v hlavě. Neustálý tlak myšlenek, které se snažíte třídit, tiše pozorovat, ale nesoudit. Znáte to? Když se snažíte být na lidi milí… Hodní. Ne přehnaně. Víte, že lidé […]

Veškerá naše přesvědčení vyplývají z toho, co si o sobě myslíme my sami. Je to jednoduché a je to tak. Pokud se nebudeme mít rádi, nebudeme mít rádi lidi okolo […]

Stojím v dlouhé frontě. Přemýšlím, co asi uvidím. Otevírá se první sál, druhý… Spousta lidí mi před obličejem bliká mobilem, aby si mohli zachytit ten okamžik. A já začala přemýšlet […]

Sedím na nábřeží, oslňují mě sluneční paprsky a volám po inspiraci. Volám po lepším já. Protože vím a plně si uvědomuju, že nejsem dokonalá. Pořád se učím nebrat si věci […]

Když jsem nedávno odcházela z toho místa, měla jsem pocit, že se moje srdce nadobro uzavírá, že je obklopeno ze všech stran mřížemi, přes které se už nikdo nikdy nedostane. Že […]

V přívalu pozitivních slov ze všech stran se chci na chvíli (v dobrém) distancovat od všech influencerů, známých osobností a vůbec od médií, a pouštím si hudbu, kterou jsem velmi dlouhou […]

V nouzi poznáš přítele. Teď je nouze pro nás všechny. A když vám přátelé napíšou, jak se máte, a jestli jste zdraví, víte, že jim na vás opravdu záleží. A […]

Žijící v představách tři knihy na stole v osudech zasněná každý den budí se   Toužící po lásce srdci mráz hlavu dát oprátce duši hráz   Táňa, Manon, Stázi zašlé […]