Všechno nejlepčííí! Promiňte mi týdenní pauzu, ale zrovna minulou neděli jsem měla narozeniny, a tak jsem se rozhodla dát si týden pauzu. Mimochodem, všem moc děkuji za krásná přání, moc mě potěšila a vy víte, že si toho moc od každého z vás vážím! Díky, že vás mám. A taky díky, že jsem si mohla jako každý…
A nevylezu! A ne a ne a ne! Přemýšlím, o čem psát. Nic mě nenapadá. Prázdno, kam se podívám. Je neděle, za dvě hodiny mi má vyjít článek a já pořád nevím. S hltem odpolední kávy přemýšlím, co se událo minulý týden. Hm, dobře, tak začněme. Vyšla mi další nabídka práce. Už třetí. Ale i…
Je středa odpoledne… …a já myslím na lásku…na pocit bezpečí…na to, co jsem chtěla a co mám. Na pracovní možnosti, které případně vzít… Na rozpory… Na sny a na jejich rezignování… Na štěstí… Na život… Umím být vůbec šťastná? Umím vůbec milovat? Někdy samu sebe přistihnu, že nevím, co to je… A že je moje srdce…