Tády tády dááá! Další natáčení za mnou, ale – opět! Nespokojenost sama se sebou. Nevím, jestli mám problémy s pamětí, nebo jestli se zkrátka jen dostatečně nepřipravuju?! Klapka – kamera jede – akce! ,,Něco něco něco něco..ouč…pardon…omlouvám se.“ ,,Nevadí, jedeme znovu!“ A už jsem to řekla přesně. Ale nevěděla jsem, proč to říkám. Tak…
Tak jo…minule jsem to hezky načala, tak dnes s pravdou ven! Psala jsem o tom, že měním práci a nevím ještě, na jakou jinou práci. To je pravda a vše zůstává. Nemůžu se totiž rozhodnout, mám pocit, že i když mám radost, že něco třeba vyšlo a někde by mě chtěli, není to úplně ono….
Měním práci. Měním práci, ale ještě nevím, na jakou jinou práci. Jistoty jsou v životě blbost. Neexistují. Nikdy žádné. Ani slib, ani slavnostní slib, ani jakýkoliv jiný slib. Vždy se to dá porušit a je jen o důvěře, na kolik věříme tomu, že se to nestane. Ale jistota jako slovo neexistuje. Přitom si vezměte, jakej…