Až příliš unavená…příliš, příliš, příliš, příliš. Skoro pořád v kuse v práci. Když ne tam, kde pracuji na plný úvazek, pak tam, kde dělám recepci. Do toho si představuju čas, až zase začne škola. Budu to zvládat? Kolik hodin jsem naspala za poslední dny? Jak se chci soustředit na školu? Jak ji chci někdy dodělat? Možná by…
Stala jsem se součástí příběhu, kterému jsem mohla jen přihlížet. V tom snu na zemi ležela žena. Nemohla se hnout. Neudělala krok, neotočila se, nemohla na sebe jakkoliv upozornit. Strnule ležela jako ochrnutá. Při bližším pohledu šlo vidět, že pláče. Jedna slza stačila zaschnout a už se hned objevila jiná. Neurčitá postava došla k ní. Chtěla ji…
Mám sen. Vesnička. Stará chaloupka. Příroda. Bez televize. Bez mobilů. Ó, jak jsem naivní. Nejde to. Ale jde! Dva odlišné názory. A oba jsou moje (jaké to překvapení, v souboji sama proti sobě opět vyhrávám/prohrávám). Na jednu stranu, jak by bylo krásné žít bez mobilu a elektroniky! Nedávno běžel v televizi o Velikonocích film Želary (na tomto…