V duši zmatek. Na jednu stranu radost, na druhou smutek. Radost z toho, že se těším. Těším se, že se mi možná do budoucna obecně podaří zlepšit vztahy. A vůbec, že bude budoucnost pěkná. Na druhou stranu smutek z obav, co bude. Obavy z nejistoty. Nejistota z nedůvěry. Nedůvěra ze špatných zkušeností a z principu, jací ve vztahu jsme… Jací oba…
Prší. Jak dobře je, že prší! Už to bylo potřeba. Vytahuju ze skříně deštník, na kterém stojí toto: „Všechno začíná setkáním.“ Setkání…bylo, je a bude. Což o to, i já ho potkala. Myslela si, že to bude do konce života, a nakonec jsem to obrátila do té míry, že je konec. Jsou z nás zřejmě…
Pláčeš. Proč to děláš? Co tě k tomu vede? Jsi moje dítě, tak přestaň. Jak můžeš plakat, když já se navenek usmívám a snažím se být šťastná? Jaktože se pak podívám na tebe a vidím uslzené oči, které se trápí? Co tě trápí, má duše? Já vím, to něco v tobě pláče a křičí. Něco v tobě volá:…