Nikdy bych nečekala, že hraní pro děti bude opravdu tak těžký. A víte co? Je. A fakt že moc. Brzké ranní vstávání doprovází rýmička, bolení v krku, potom přijde chvilkové nadšení a nabuzení se, protože nikdo přece nesmí nic poznat!, pak spaní v autě vedoucí skoro až rovnou do postele. A tak každý den. Pořád…
Je to tam! Nevěřila jsem. Tolik jsem se bála rozkliknout mail… Pořád tomu nemůžu uvěřit, ale ten casting z minulýho týdne fakt vyšel! Ne, neuvidíte mě v televizi. Ale máte-li děti, pak možná v internetové televizi pro děti v nějaké menší epizodce. Ale, ať nic nezakřiknu! Uvidíme! A pak to vystoupení s folklorním souborem. Taková tréma…
2a1jsou3 Uviděla jsem auto s touhle značkou a dost mě to pobavilo. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy jsem se snažila udržet v hlavě dvě choreografie, jeden kratičký dialog a písničku. Tento týden byl zabijáckej…já ještě nevyspaná z neděle, kdy jsem vstávala po 3 hodině ráno, jsem se každej den učila na casting, kterej měl proběhnout ve středu….