Část první… Konečně! První čárka ve scénáři! A za ní druhá…třetí…čtvrtá…pátá…a juhů, vzešlo z toho 10 stran. Pročítala jsem ho, znovu a znovu, ale došla jsem k tomu, že není v lidských silách […]
Category Archives: Deník idiotky
19/9 Na „ni“ se nedá připravit
„Zemřela teta.“ Přišla mi minulý čtvrtek sms s tímto textem. Nebyla to moje teta, to byla z maminčiny strany. Moje to byla prateta. Ale stejně mě ta zpráva „dostala“. Dlouho […]
12/9 I šedé myšky hrají divadlo
Už několikátý příspěvek píšu o tom, co mě baví a co bych si jednou přála dělat. Co jsem si vysnila… Čemu věřím… Za čím jdu… Respektive se snažím… Ale co […]
5/9 Viva la France – opět?
V trošku černějších dnech, které přišly na řadu opět po oněch optimistických (zákonitě!), přišla nádherná zpráva. Zvedla jsem telefon a na druhém konci maminka: „Došel dopis, z Francie. Chceš to […]
29/8 Motto dne: nevzdávej se!
Až příliš unavená…příliš, příliš, příliš, příliš. Skoro pořád v kuse v práci. Když ne tam, kde pracuji na plný úvazek, pak tam, kde dělám recepci. Do toho si představuju čas, až zase […]
22/8 Kde domov můj?
V první řadě se moc omlouvám za žádné přidávání nových příspěvků, kdož jste na ně čekali, ale bohužel mi webová stránka neumožnila přístup k přihlášení ze zahraničí… Což jsem zjistila […]
25/7 Viva la France!
Špatné je to. Špatné. Ale bude líp! Špatné je to s mým časem. Špatné je to s mým osobním životem. A ze všeho nejhorší je to zatím s mou pamětí. Vlastně si myslím, […]
18/7 Odpouštím ti, tati
V duši zmatek. Na jednu stranu radost, na druhou smutek. Radost z toho, že se těším. Těším se, že se mi možná do budoucna obecně podaří zlepšit vztahy. A vůbec, že bude […]
11/7 Všechno začíná setkáním
Prší. Jak dobře je, že prší! Už to bylo potřeba. Vytahuju ze skříně deštník, na kterém stojí toto: „Všechno začíná setkáním.“ Setkání…bylo, je a bude. Což o to, i já […]
4/7 Osudová – Coco?
Pláčeš. Proč to děláš? Co tě k tomu vede? Jsi moje dítě, tak přestaň. Jak můžeš plakat, když já se navenek usmívám a snažím se být šťastná? Jaktože se pak podívám […]